Čekali jsme novou práci, ale začali jsme klasicky thinningem kiwi v nové lokalitě Maniatutu road. Je to sad samotného Jassona, takže se musíme sakra snažit. Kontroluje nás i jeho manželka, která nám do toho kecá snad víc než on. Asi proto, že nás tak nezná. Změna nastala až ke konci šichty, kdy jsme konečně nastoupili na prunning. Změna byla vítaná. Všechny větve rostoucí z hlavního kmene, který se táhne po připravených drátech, se musí odstranit. Tedy jen ty jednoleté. Většina jde zlomit v místě odkud vyrůstá rukou, jinak pomůžou zahradní kleště, které jsme dostali. Je to taky poslední rok, kdy tam bude pěstovat zelené kiwi. Na všech stromech už jsou připravené a naroubované zlaté kiwi. Po sklizni se všechno pokácí vyjma hlavního kmene. Prý stačí dva roky a bude stejná úroda, jako teď se
zeleným. Pak se stala další neskutečná věc. Do sadu za námi přišel starší pán, že shání nějaké lidi, kteří mu pomůžou na zahradě s dýněmi. Má něco s kyčlemi a je mu kolem 70 a sám by to nezvládl. Na první dojem na nás zapůsobil jako pěkný bručoun, ale řekli jsme si, že se tam po práci všichni zastavíme a podíváme se, o co jde. Než jsem se rozkoukal, tak jsem skákal v holínkách mezi dýněmi a trhal plevel. Měl jsem hlad jako vlk, ale ostatní chtěli alespoň část udělat, když už tam jsme. Tak jsem držel hubu a krok. :-) Po práci jsme dostali ještě plnou igelitku pomerančů a avokáda, které tam mimochodem také pěstuje. Ale nejlepší tečka byla koupačka v jeho bazénu. Pozemek má celkem luxusní, už si jen užívá důchodu. Našla si nás další práce, sama!Úterý ráno ten samý případ. Nejdřív pěkně k Jassonovi do sadu na prunning kiwi (to jsme dělali jen my kluci a Ivča dodělávala thinning, který není tak náročný), pak max. 30 min pauza a přesun o pár kilometrů ve stejné ulici k dědovi na dýně. Samozřejmě nesměl chybět na závěr bazén.
I dnes (středa) žádné velké změny. Původní scénář byl protrhávání větví v normální pracovní době a pak dýně. Ale pracujeme už několikátý den v kuse i přes celý víkend, máme dva joby zároveň a síly docházejí. Proto jsme řekli dědovi, že to přijedeme dokončit zítra ráno. Dnes jsme definitivně dodělali
I dnes (středa) žádné velké změny. Původní scénář byl protrhávání větví v normální pracovní době a pak dýně. Ale pracujeme už několikátý den v kuse i přes celý víkend, máme dva joby zároveň a síly docházejí. Proto jsme řekli dědovi, že to přijedeme dokončit zítra ráno. Dnes jsme definitivně dodělali
všechny práce na kiwi, takže času bude dost. Dohodli jsme se ještě s Jassonem na posledním přespání v sadu s tím, že mu pak necháme klíče od boudy v krabičce pod plechem, který ležel hned vedle. Ve čtvrtek na devátou ranní sraz u dědy. Chtěli jsme to dodělat co nejrychleji, ať máme odpoledne čas na odpočinek. Dohodli jsme se, že si po práci dáme společně vychlazené pivko a pokecáme. Skončili jsme asi v 15:30 hod, sedli na terasu a otevřeli vychlazené Waikato. Děda nám dal peníze za odvedenou práci, každému 120 dolarů za zhruba 9 hodin práce. Ani jsme nevěděli, jestli máme něco chtít, všem nám stačili pomeranče, avokádo, blumy a bazén každý den po práci. Ale byl neoblomný. Za odměnu jsme mu udělali české bramboráky a dohodli menší oslavu na rozlučku. Dojeli koupit další pivka s tím, že přespíme u něj na pozemku. Úplná pohoda. Večer nám vyprávěl o svém životě, kdy vlastnil několik závodních koní, jezdil 2x týdně do Austrálie na závody, měl hotel s restaurací další věci. Ukazoval nám staré fotky a byl nesmírně rád, že tam někoho má a může si pokecat. Manželku má už delší dobu v nemocnici, kvůli problému s dýcháním.
Ráno jsem se rozloučil a vyrazil směr Auckland, kde jsem měl nabrat Katku, kterou jsem potkal v listopadu u Pavla na cestování po jižním ostrově. Moje parta chce docestovat zbytek severního ostrova a až pak se přesunout na jih. Mě trošku tlačí čas, zpáteční letenku mám rezervovanou na půli května a pokud neseženu dobře placenou práci, asi se vrátím do Čech v tento termín. Do té doby musím projet vše důležité, bude-li čas navíc, nebudu se zlobit. Taky se mi konečně hodí, že se budu moct s někým podělit o náklady na benzín apod. Takhle mám průvan v peněžence. Ona pak půjde do školy v Aucklandu a já zpět do sadu na sběr. To už budu s penězma na suchu. Možná se pak znovu potkám s mojí partou a budeme vydělávat spolu. Taky bych se rád zastavil u Pavla a poladil si něco na autě. Nevím, jestli jsem se zmínil, ale malinko jsem drcnul do jednoho z našich na stopce. Výsledek je ohnutý nárazník na levé straně u řidiče. Při zatáčení doprava mi trochu drhne kolo o podběh. Auto přede mnou nemělo žádný problém. To je taky jediné štěstí, jinak bych byl doma ještě dřív. :-) Nechci platit další dolary, takže si to opravím sám, jen potřebuju garáž a nářadí. Nakonec se mi to povedlo, ale strávil jsem u toho celé odpoledne. Musel jsem rozebrat celý předek, abych se dostal ke kovovému
Ráno jsem se rozloučil a vyrazil směr Auckland, kde jsem měl nabrat Katku, kterou jsem potkal v listopadu u Pavla na cestování po jižním ostrově. Moje parta chce docestovat zbytek severního ostrova a až pak se přesunout na jih. Mě trošku tlačí čas, zpáteční letenku mám rezervovanou na půli května a pokud neseženu dobře placenou práci, asi se vrátím do Čech v tento termín. Do té doby musím projet vše důležité, bude-li čas navíc, nebudu se zlobit. Taky se mi konečně hodí, že se budu moct s někým podělit o náklady na benzín apod. Takhle mám průvan v peněžence. Ona pak půjde do školy v Aucklandu a já zpět do sadu na sběr. To už budu s penězma na suchu. Možná se pak znovu potkám s mojí partou a budeme vydělávat spolu. Taky bych se rád zastavil u Pavla a poladil si něco na autě. Nevím, jestli jsem se zmínil, ale malinko jsem drcnul do jednoho z našich na stopce. Výsledek je ohnutý nárazník na levé straně u řidiče. Při zatáčení doprava mi trochu drhne kolo o podběh. Auto přede mnou nemělo žádný problém. To je taky jediné štěstí, jinak bych byl doma ještě dřív. :-) Nechci platit další dolary, takže si to opravím sám, jen potřebuju garáž a nářadí. Nakonec se mi to povedlo, ale strávil jsem u toho celé odpoledne. Musel jsem rozebrat celý předek, abych se dostal ke kovovému
nárazníku, který potřeboval srovnat. Takže ven šla přední maska, obě světla, plastový nárazník, přední spoiler, kovový nárazník a další drobnosti viz. foto v galerii. Když jsem to srovnal a vrátil do původního stavu, tak mi zbyly jen dva nepodstatné šroubky. :-) Mám z toho radost, když jsem si to udělal celé sám a auto vypadá jako nové. Si tu budu na cestách přivydělávat ještě jako automechanik. No a v pondělí můžeme vyrazit směr Tongariro NP, které je cestou na Wellington a jižní ostrov.
