18.11.2011
 |
| Touhle károu jsme jezdili po sadu |
V Te Puke jsem měl naplánovanou atrakci Kiwi360. To je jeden s největších sadů kiwi a hlavně pořádají exkurze do svých „zahrad“. Za zhruba 40 minutový výlet s výkladem, ochutnávkou různých výrobků a možností se něco koupit zaplatíte 20 dolarů. Jede se pak takovým vláčkem pro zhruba deset lidí sadem, kde se z reproduktorů valí informace o tom co právě vidíte kolem sebe. Pěstují se zde i jiné plody, jako citróny, pomeranče, mandarinky a jistě i další ovoce jako vedlejší činnost. My jsme pak zastavili přímo u kiwi sadu, kde jsme si mohli vyfotit malé zlaté kiwi, které je asi 3 týdny napřed před klasickým zeleným, které mělo zatím jen květy. Rachel na nás začala chrlit informace, takže většina Novozélanďanů a dvě ženský z Anglie byli celkem v pohodě a měli i doplňující otázky. Já jsem bohužel rozuměl jen části. To mě mrzí, protože to co jsem pochytil, bylo hodně zajímavý. Na konci prohlídky jsme ochutnaly různé výrobky z kiwi. Já měl med od včel, které opilují jejich kiwi sady a víno, které má menší počet procent alkoholu. Pak jsem si ještě na památku koupil kiwi dlabadlo. Z jedné strany je to pilka na rozpůlení samotného kiwi a na druhé straně taková lžíce na vydlabaní. Ještě jsem se zapomněl zmínit o kontrolách na letišti, když jsem přijel. Rachel povídala, že zhruba před deseti měsíci jim tam někdo přivezl chorobu, která napadá kiwi stromy, takže sad na který se díváme asi dlouho plodit nebude. Proto po příjezdu imigrační úředníci všem kontrolují turistické boty, stany a další věci, kde by mohla být „nakažená“ půda. Jakmile něco z toho přiznáte, jdete na detailnější prohlídku. Já měl jen turistické boty, naštěstí na sobě, tak jsem jen ukázal podrážku a šel dál.
Pak jsem to namířil do Rotorua a hledal jsem po cestě kemp. Přece jen bylo na místě se po pár dnech osprchovat, tak jsem zakotvil v kempu s názvem Redwood, jen pár stovek metrů od samotného centra města. Dobrá výchozí pozice pro zítřek, kdy jsem se chtěl podívat do centra města.
