Rotorua

19.11.2011

Během dopoledne jsem ještě využil kuchyňku, umývárny a tajně elektriku v kuchyňce. I když to asi nemuselo být ani tajně. Jedna noc v kempu stála 15 dolarů a co jsem pochopil, tak to bylo včetně elektriky. U každého místa pro campervan je stojan se zásuvkou. Problém je, že to má speciální koncovku, něco jako našich 380V, ale je to jen vysokoamérová 240V, kterou samozřejmě nemám. Hned jsem se po ni začal shánět, v obchoďáku Mitre stála hrozivých 107 dolarů, ale byla zase včetně nějaké superochrany a testeru, 15 metrů dlouhá. Mě by stačila obyčejná, klidně i kratší. Ještě zkusím warehouse v dalším městě. Zatím to je v pohodě, ale až začne být hnusně a budu muset být kvůli špatnému počasí zavřený třeba dva dny v autě, tak bude elektrika na filmy v notebooku potřeba.  No, takže jsem dotankoval elektrikou vše co bylo potřeba, zabalil batoh a popojel kousek dál do města. Chtěl jsem si udělat takový okruh městem, doporučovaný v průvodci, takže jsem zaparkoval u první atrakce, u muzea Rotorua. Těžko tady budu lítat na vlastní pěst, když ani nevím, co je tu k vidění, takže jsem se striktně držel toho, co bylo psáno v Lonely Planet.

Ještě musím zmínit hrozivý smrad, který se táhne kolem celé Rotoruy. Leží v termální oblasti, všude je to samý gejzír, horké prameny, ale hlavně síra ve vzduchu. Něco jako zápach zkažených vajec. Chvíli jsem obviňoval i sebe, když jsem do města přijel. Nemám tu zrovna lázně a teplou vodu každý den, ale pak jsem se dočetl, že je to právě síra, která všude uniká na povrch.

… Okruh trval něco málo přes hodinku včetně Maorské vesnice, kde byly vidět původní originální stavby celé zdobené vyřezávaným dřevem. Dovnitř byl přízný zákaz, takže koukačka jen z venku. I tak to ale bylo zajímavé. Celé jsem to zakončil v restauraci Fat Dog, doporučovanou průvodcem. Dal jsem si Caesar salát s kuřecím masem.   Doufal jsem v normální porci, když jsem byl najedený, ale bohužel. Klidně to mohlo obstát jako hlavní chod. Takže jsem se odkulil ještě na chvíli k vodě, k jezeru Rotorua, které na dálku soupeří s největším jezerem na Novém Zélandu, jezerem Taupo v adrenalinových zážitcích. Je tu možnost seskoku padákem, vyhlídkové lety letadlem, vrtulníkem, zorbing, jetboat (čluny s tryskovým pohonem), bungee-jumping, rybaření a další věci na které si teď nevzpomenu. Bohužel je ale pořád stále jaro, fouká vítr a lidi nikde. Sám jsem na to jít nechtěl a mokrej jsem taky zrovna být nepotřeboval. Mám teď na mysli ten jetboat. Takže si to nechám na později, až bude více teplo a za nějaké to osvěžení budu jen rád. Stejně jsem ale čekal, že se někdo chytne a já se alespoň podívám o čem to je. Nestalo se tak.