Kauri Park

12.11.2011

Hned v 7:45 hod ráno jel první trajekt na druhou stranu, do města Rawene, kde mě čekala benzínka. Vzal jsem plnou, zase byly trošku problémy s moji VISA kartou, tak jsem zkusil Mastercard, vzal si účtenku a mazal rychle pryč. Měl jsem naplánovanou delší zastávku v Kauri Parku, kde jsem se chtěl zase provětrat, tentokrát na čerstvém vzduchu v pralese. Pořád se tak nějak bojím, když jsem trošku dál od auta, jelikož tam mam všechny věci. Pas, telefon a peněženku mám sice pořád u sebe, ale notebook, kameru a další dokumenty fakt tahat neustále s sebou nechci. No hold si na to budu muset zvyknout. … Cestou byla nejdřív malá zastávka u největšího Kauri stromu na Novém Zélandu, který byl jen pár metrů od silnice, po které jsem jel. Problém je, že ty stromy jsou samozřejmě v lese, takže není moc prostoru udělat fotku celého stromu, jak jsou velké. Ale snad jsem to vyblejsknul nějak hezky. Další zastávka už měla větší parkoviště a u vstupu do pralesa/parku si každý musel umýt boty speciálním roztokem, aby se do lesa netahaly breberky a stromy nechcíply. Pak už vedle hezká cestička k samotným obrům. První po cestě byly Čtyři sestry. To jsou čtyři Kauri stromy rostoucí z jednoho kmene. Nejsou ani tak obrovské, takže zajímavost je pouze to, že mají jen jednu nohu. Další byl už samotný otec pralesa, tudíž nejstarší a také nejsilnější strom na NZ pojmenovaný Te Matua Ngahere. Bylo to opravdu neskutečné monstrum. Nevím jestli to bude z fotek dobře vidět. Tyto TOP stromy byly oploceny a vzdálené asi 15m od návštěvníků, takže jsem se mohl vyfotit až u stromu Yakas, který byl moji poslední zastávkou. Je to sedmý největší Kauri strom na NZ. Zdržel jsem se v pralese asi 3 hodiny, viděl neskutečné stromy, udělal další fotky a pokračoval dál po cestě. Zkusil jsem taky jeden fast food doporučovaný průvodcem, který se jmenoval obyčejně „Fast Foods“ na kraji města Dargaville. Dal jsem si fish Burgera a hranolky. Hambáč byl výbornej, dokonce tady do něj všude dávají plátky červené řepy, která mi dost chutná a samotná osmažená ryba byla taky super. V kuchyni byli samozřejmě Číňani, kterých tu je snad víc než u nás. Zajímavost byla, že mi toho hamburgera a hranolky zabalili do novin, stejně jako se balí mražené maso, aby dlouho vydrželo v chladu. Všechno je tu na způsob „Take away“, takže si lidé pokrmy jí někde v pohodlí domova. Pak už jsem hledal zase nějaký hezký flek na přespání, který jsem nakonec našel u zálivu v malém městečku kousek za Dargaville.